BASENJI

SPORT
             

    Úvod

   Novinky

   Dostihy

    Coursing

    Agility

    Výcvik

    Dotazy

                

                

   POVELY:

 

Povel SEDNI

  • Pes si po vydání povelu sedne a čeká na další povely

Výuka:

  1. Zaujmeme psa jeho oblíbenou hračkou, pamlskem a přilákáme ho k sobě.
  2. V jedné ruce držíme pamlsek a pomalu jím směřujeme přes hlavu psa mírně vzad, čímž je pes donucen si sednout. Druhá ruka může pomoci jako zábrana proti nežádoucímu couvání.
  3. Ve chvíli, kdy si pes začíná sedat zřetelně vyslovíme povel SEDNI.
  4. Psovi dáme pamlsek a pochválíme ho. Přitom dáváme pozor, aby se pes nezačal zvedat nebo si nezačal lehat.
  5. Psa ponecháme sedět alespoň 3 vteřiny (postupně prodlužujeme), následuje povel VOLNO a psa dále chválíme a hrajeme si s ním.
  6. Za chvíli můžeme postup opakovat

Praxe: K povelu sedni není snad co dodávat.

 

 

 

Povel LEHNI

  • Pes si po vydání povelu lehne a čeká na další povely
  • Ze začátku psa učíme povel LEHNI po splnění povelu SEDNI
  • Jak povel SEDNI tak i povel LEHNI učíme ze začátku čelem k psu, časem přecházíme k zvládnutí tohoto povelu po naší levé noze při učení povelu K NOZE

Výuka:

  1. Necháme psa sednout.
  2. V jedné ruce držíme pamlsek a pomalu jím směřujeme od nosu psa směrem k zemi mírně vpřed. Pes se snaží sledovat pamlsek a pomalu si lehá.
  3. Ve chvíli, kdy si pes začíná lehat zřetelně vyslovíme povel LEHNI.
  4. Psovi dáme pamlsek a pochválíme ho. Přitom dáváme pozor, aby se pes nezačal zvedat. Můžeme psovi mírně zatlačit na záda a tím zabránit nežádoucímu zvednutí.
  5. Psa ponecháme ležet alespoň 3 vteřiny (postupně prodlužujeme), následuje povel VOLNO a psa dále chválíme a hrajeme si s ním.
  6. Za chvíli můžeme postup opakovat.
  7. Postupně můžeme povely SEDNI a LEHNI vzájemně kombinovat, tj. namísto VOLNO použijeme druhý povel. Ze začátku bych nedoporučoval více než jednu kombinaci najednou.

Praxe: Vyvarujte se  stereotypu sedni,lehni,vstaň.Pes bude vykonávat povely v naučeném slovosledu a o samotných cvicích nebude uvažovat a přemýšlet.Proto nikdy neopakujte víckrát za sebou stejnou kombinace.Pes si vytvoří nežádoucí  návyk.

 

 

Povel KE MNĚ

  • Pes po vydání povelu přiběhne, sedne si čelem k pánovi a čeká na další povely
  • Zvládnutí tohoto povelu je velmi důležité pro okolí a bezpečnost psa
  • Výuka tohoto povelu je nejlepší již od chvíle pořízení psa a to s pomocí nějakých pamlsků (piškoty)

Výuka:

  1. Psa máme na delším výcvikovém vodítku.
  2. Psovi dáme povel VOLNO tak, aby se nám naplno nevěnoval. Vhodná je pomoc nějaké další osoby, která začne psa lákat k sobě.
  3. Zavoláme na psa jeho jménem, vodítkem trhneme směrem k sobě a začneme couvat .
  4. Jakmile se pes otočí a rozběhne se za námi, vydáme povel KE MNĚ a nadále couváme. Na přilákání psa můžeme použít i oblíbenou hračku či pamlsek.
  5. Když je pes těsně u nás, zastavíme a necháme psa sednout za použití povelu SEDNI. Až po té může následovat odměna. Pes po usednutí nesmí vstát, musí nadále sedět.
  6. Časem se snažíme vypustit povel SEDNI tak, aby si pes sedal i bez použití tohoto povelu jako zakončení povelu KE MNĚ.
  7. Po chvíli dáme psovi znovu VOLNO a chválíme a hrajeme si s ním.
  8. Za chvíli můžeme postup opakovat.

Praxe: Pravděpodobně nejnáročnější a zároveň nejdůležitější cvik z celé výchovy psa.Pokud máme to štěstí a máme pejska odmala,snažte se co nejvíc s malým štěňátkem chodit na volno. Štěně Vás bude následovat a snadněji si tak vytvoří návyk. Já si vzala basenjiho až od 1,5roku a o povelu ke mně neměl ani zdání.

Sama ze své zkušenosti vím,že lákat větřícího basenjiho zvěř na piškot je naprosto beznadějné.Bohužel ačkoliv se to nezdá,povel ke mně není jen o samotném povelu ,ale hlavně o autoritě člověka. Z počátku jsem učila svého psa na dlouhé stopovačce min.10-20metrů.Ihned po povelu jsem si ho přitáhla a snažila se odměňovat. Za pár zatáhnutí pochopí každý inteligentní pes povel KE MNĚ. Problém nastává, když pes je skutečně na volno.To se potom můj basenji rozhlídl a vzal s naprosto čistým svědomím do zaječích.První chybou co jsem dělala,byl fakt,že když jsme potkali zvěř a pes začal na stopovačce větřit či dokonce měl tendenci se rozběhnout,nijak jsem to nezatrhávala.Bylo ode mě dosti naivní si myslet,že bez vodítka mě poslechne jen tak,když řeknu povel KE MĚ,který jinak zvládá dokonale. Nejdříve jsem musela naučit psa,že ani na šňůře nesmí lovit.Jakýkoliv náznak stopování zvěře okamžitě zakázat povelem FUJ.Když pes uviděl zvěř,okamžitě jsem vydávala povel a po té co jsem si psa násilím přitáhla na vodítku,mu dávala „buzerační lekci povelů sedni,lehni“ aby si pes uvědomil,že mě musí poslouchat nejen na vysekaném trávníku místního cvičáku,ale i v těchto chvílích.Z počátku se mu vůbec nechtělo lehat,zvláště když viděl hopsajícího zajíce,ale postupem času jsme se dopracovali k tomu,že vidí zvěř,strašně moc chce jít za ní,ale nenatáhne ani vodítko,protože ví,že nesmí.Krom toho,že mu přerušíte jeho činnost,  zároveň dáváte najevo svoji autoritu,která je v přivolání to nejdůležitější.To je první základ přivolání od zvěře.

Další fintou bývá útěk na druhou stranu,i když hodně samostatným basenjim vidina utíkajícího páníčka nevadí. Já nemůžu vypustit jen tak na louce či u lesa svého psa a nechat ho osudu, ať si dělá co chce a až vyběhne ta srna,tak ho odvolám.Já musím stále svého psa zaměstnávat,buď házením aportů,či každých 20-30metrů dávám povel čekej,stůj,odložení za pochodu,občas si ho přivolám na piškotek.Prostě se starám,aby neměl čas hledat stopu,bylo mu příjemné a zábavné být v mé blízkosti a zároveň neměl obavy z upnutí na vodítko.Dosti pomůže i pocit vodítka  vláčeného za sebou,ale tady pozor.Stačí jednou, aby pes okusil utéct od Vás i s vodítkem a pocit „nadvlády“ pána,který má psa na vodítku je ta tam.

 Další chybou je zpětný návrat psa,který utekl. Pes je zvíře velice,chytré zvláště pak basenji.Můj basenji se s přehledem vrátil od zvěře po pár minutách ba i hodinách a s drzostí bankovního tuneláře si předsednul a předvedl dokonalé přivolání.Ve Vás pak převládá smíšený pocit,zda máte vlastně psa trestat,když přišel či naopak. Takže rada zní,nikdy nedovolte svému psovi,který utekl se předpisově vrátit,aby nemohl být pochválen.Určitě když pes utíkal,jste volali povel KE MĚ,takže když uvidíte psa,jak se k Vám vrací s typickým vysmátým úsměvem basenjiho,jděte mu naproti.Nedovolte mu dokončit cvik a řeknete něco ve stylu „Co jsem ti říkala? Kde si byl?“Pes pochopí dle intonace hlasu,že něco není v pořádku a pes který má naučený povel KE MĚ,ví, že ho neudělal dokonce a hlavně,že neposlechl.

 Problém přivolání basenjiho vidím na doživotí úsilí a je jen na nás a na  našem vztahu ke psovi jak se k tomu postavíme.Nechci se smířit s tím,že můj pes bude stále na vodítku a tak postupně pouštím psa na „bezpečných místech“  až po méně bezpečné.Bezpečné myslím, na rušivé podněty (např.zvěř,psi,kočky atd).

 

Povel K NOZE

  • Pes si po vydání povelu sedne k naší levé noze a čeká na další povely
  • Po té při zavelení povelu K NOZE a vykročení vpřed pes vstává a při chůzi se drží u naší levé nohy, přičemž nesmí táhnout vpřed, vzad ani případně do strany

Výuka:

1.      Pes po provedení povelu KE MNĚ sedí před námi a je na vodítku.

2.      Psa zaujmeme pamlskem, lehce vodítkem trhneme a zavelíme K NOZE:

3.      Psa lákáme pamlskem tak, aby nás obešel z naší pravé strany a ve chvíli, kdy se ocitne po naší levé straně ve stejném směru, dáme povel SEDNI.

4.      Po té následuje odměna, pochvala.

5.      Toto je základní a výchozí situace pro další nácvik.

 

Praxe: Nejtěžší na povelu K NOZE je se rozhodnout jakým způsobem bude k Vám pes vlastně přicházet.Zda obcházet ze zadu a nebo rovnu přisedat k levé noze. Je jen na Vás pro kterou variantu rozhodnete a která bude Vašemu psovi vyhovovat.Doporučuji tu,která sedí více psovi a nadále způsob přisedání už neměnit a vyžadovat stále stejný způsob.

 

 

Chůze vpřed

  1. Pes sedí po naší levé noze, vodítko máme nakrátko v naší levé ruce.
  2. Vykročíme levou nohou, lehce trhneme vodítkem vpřed a současně dáme povel K NOZE.
  3. Jdeme středně rychlou chůzí, nesmíme dát psovi čas, aby se věnoval okolí. Psa můžeme lákat pamlskem, který budeme držet nad jeho nosem tak, aby zbytečně nevyskakoval.
  4. Jakmile se pes opozdí, táhne vpřed nebo jde jiným směrem tak krátce ale ostře trhneme vodítkem (doporučuji stahovací obojek) současně se zavelením povelu K NOZE.
  5. Jakmile se pes drží správně po naší levé straně, vodítko musí být prověšeno, nesmí psa tahat.

                                        

 

Praxe:Z počátku jsem učila svého psa pomocí vodítka a trhnutí povel k noze.Dopracovala jsem se do stádia,kdy si pes spojil k noze s trhnutím vodítkem . V praxi to vypadalo tak,že když jsem měla 10metrové vodítko,tak se zastavil až na těch 10metrech.Vůbec si mě nehlídal a o nějaké levé „noze“ neměl ani zdání.Musel si upevnit povel  „k noze“ při stání pána, po té sem vycházela a měla úplně volné vodítko.Pes samozřejmě necítil žádný usel vrátit,obejít mě,usednout a znova.A takto jsem šli asi tak 20xkdyž ho to psa přestalo bavit.Začal si nohu hlídat sám,neb čekal,kdy se zas zastavím. No a o to jde.Aby si sám hlídal nohu.Samozřejmě používám vodítko a když se trochu opozdí,či naopak předběhne,tak ho upozorním vodítkem.Základ však je, aby pes věděl,že „k noze“ je chůze u Vaší nohy,která se musí následovat i při změněně směru a to bez pomoci trhnutí vodítka.

Zastavení

  1. Pes se při chůzi drží po naší levé straně.
  2. Zavelíme povel K NOZE, zastavíme se. Pokud jde pes vpřed, trhneme vodítkem zpět.
  3. Jakmile se pes zastaví po naší levé straně, dáme mu povel SEDNI a necháme ho sedět.
  4. Pes musí v klidu sedět po naší levé straně a čekat na další povely.
  5. Zastavení psa je důležité zvláště pro další nácvik zejména přecházení silnice.
  6. Časem si pes bude sedat bez povelu pouze na naše zastavení při chůzi.

Změna směru

  1. Pes se při chůzi drží po naší levé straně.
  2. Zavelíme povel K NOZE, změníme směr. Psa korigujeme trhnutím vodítka.

 

  

Povel ČEKEJ,STŮJ

·         Pes čeká na místě než ho přijde pán

·         Pes se odkládá za pochodu ve stoje

·         Pes stojí na místě

1.      Psa učíme povel ČEKEJ na dlouhém vodítku.

2.      Řekneme povel ČEKEJ a snažíme se přimět psa na místě trhnutím vodítka,bez další chůze vpřed.

3.      Ze začátku učíme ČEKEJ,kdy je pes v předu a pán ho teprve dochází

4.      Povel STŮJ učíme na vodítku a od psa vyžadujeme aby stál na jednom místě ve stejné poloze bez hnutí. Postavíme psa a řekne STŮJ.Ze začátku popojdeme od psa na pár metrů a vyžadujeme stání na místě.Postupem času se od psa více vzdalujeme.

Praxe: Povel ČEKEJ není sice v žádném Zkušebním řádu,ale v praxi se používá více než např.povel vpřed před překážku.Povel ČEKEJ nejvíce používám,když mě pes předběhne a nechci ho zbytečně přivolávat.Nebo  stojím na místě a je mi jedno v jaké poloze pes přečká než si vyřídím jinou záležitost. Povel ČEKEJ je sice na první pohled stejný s povelem STŮJ ,ale rozdíl zde přeci jenom je.Zatímco při povelu ČEKEJ je mi jedno,jestli pes popojde ještě pár metrů,lehne si,či očichává nějaké sloupek ,u povelu stůj vyžaduji okamžité zastavení pokud možno již bez popocházení. Nejlépe se povel stůj učil na vodítku při přechodu z chodníku do silnice a naopak. Zde stále přemýšlející basenji zjistil princip rozdílu povelu ČEKEJ a STŮJ  a pochopil jak je důležité stát a nepopocházet např.2metry do silnice. Povel stůj je též základem pro odložení za pochodu. Z praxe vím,že mnoho psům včetně basenjiho dělá problém otočit se za rozběhlou srnou k pánovi a proto odložení za pochodu je velice užitečné. Zavolám povel STŮJ  a pes se zastaví .V lepším případě.

 

Povel ZŮSTAŇ

·         Používá se při dlouhodobém odložení psa

·         Před odchodem do obchodu,kladení stopy a jiné činnosti,kdy požadujeme od psa vyčkání na  místě.

1.      Z počátku zavelíme povel LEHNI a k tomu řekneme povel ZŮSTAŇ

2.            Popojdeme jen na pár metrů a chválíme psa jak je hodný,že leží. Při jakémkoliv náznaku pohybu a zvednutí z místa,zavelíme znova lehni a zůstaň

3.      Pokud pes vstane a popojde,vrátíme ho na stejné místo! Znova velíme zůstaň.Čas psa osamoceného postupně prodlužujeme.

4.      Ze začátku se na psa stále díváme do očí a jsme s ním v kontaktu.

 

Praxe: Tento cvik je velice užitečný v mnoha případech. Od samého začátku nám jde o to,aby pes pochopil,že nesmí odejít z místa za žádných okolností.Nejprve jsem odcházela na pár metrů,po té déle. Nejdříve otočena obličejem ke psovi,posléze už normálně v zad. Po Vašem zpětném příchodu psa pohlaďte,dejte pamlsek ,ale dbejte na to,aby pes sám se nezvednul a neukončil tak povel. Tohoto návyku jsem docílila,když jsem nadšená přeběhla ke psovi,řekla „hodný“ volno.Pes si zafixoval můj příchod s koncem cviku a už nečekal na můj povel.Proto i několikrát obejděte psa,pohlaďte ho,překročte ho,sedněte si vedle něj,zas popojděte tak na 30metrů.Povel zůstaň doporučuji ukončovat povelem sedni a posléze volno. Pes zůstává ležet  u Vašich nohou i po Vašem přiřazení k němu a očekává další povel.Po té co zvládnete sami odložení,zkoušejte odložení za  rušivých podmínek.Např. ve skupince psů. Zvedne-li se některý pes ze skupinky z odložení a vyprovokuje ke hře Vašeho,neomlouvá Vašeho psa útěk z odložení.Opět ho zaveďte na stejné místo,byť by tam měl ležet jen minutu.Z povelu ZŮSTAŇ se NIKDY pes nepřivolává!!!!! Pes musí čekat na návrat svého pána

 

Povel APORT

  • Přinášení věcí ke psovodu

 

    1. Celý nácvik provádíme opět ze základního postoje (tedy v sedě u levé nohy).
    2. Psovod sedícího psa lehce přidržuje za obojek. Před odhozením aportu zavelí psovod psovi "čekej", odhodí aport do vzdálenosti zhruba 10 kroků a teprve v okamžiku, kdy předmět dopadá na zem, psa s povelem "aport" vypouští.
    3. Jakmile pes aport drží, přichází povel "ke mně". Přibíhá-li pes do blízkosti psovoda, psovod s posunkem pravé ruky do výšky očí velí psovi "sedni".
Pak psu aport odebere a na další povel "k noze" usedá pes k levé noze psovoda a přichází pochvala.

      

Praxe: Zdánlivě jednoduchý cvik. U basenjiho vidím kámen úrazu v aportovaném předmětu. Basenji nerad aportuje,nemá to v sobě jako např.retrívr či německý ovčák. A tak jsem rok hledala správnou motivaci pro aport.Našla jsem ji v králičí kůži,po kterém se můj pes může u aportovat.Všem vášnivým lovcům vřele doporučuji. Udělejte si z kůže pár aportků.Já mám koupený míček na provázku a obalený kůží,klasickou činku obalenou kůží a samotný aport z kůže. Činka a králičí aportek je pouze na aportování. Míček na šňůře je na blbnutí a hraní si. Po té když najdete předmět,který pes bere spolehlivě do huby,není už nic těžkého na samotném aportu.Ze začátku učte psa na vodítku,co po něm chcete. Teprve až bude mít zvládlý povel na vodítku,odepněte. Naučte svého psa povel „DRŽ“ a občas se o aportek přetahujte,aby jste vzbudili zájem psa a zároveň upevnili zákus aportu.

 

Při zdokonalování přinášení předmětů je na psovodovi, aby rozeznal na psu, kdy mu přílišné zpřesňování aportu vadí a kdy je třeba práci na okamžik uvolnit. To znamená udělat si několik aportů hravých bez vyžadování přesnosti.
Aportuje-li pes s chutí i při zpřesněné práci, budeme zařazovat k přinášení různé předměty Po sléze kdy Vám začne pes aportovat spolehlivě bez vodítka,házejte lákavý předmět přes překážku a vyžadujte vrácení psa zpět jak přes překážku tak s aportem.Naučíte-li se psa správně odměňovat,ale celá lekce aportování se stane pro psa zábavnou hrou,nebude ztížení překážkou pro Vašeho basenjiho žádný problém.Sama do teď vzpomínám kdy jsem udělala aport z kůže,za dva dny pes už spolehlivě aportoval a koncem týdne už skákal přes překážku s aportem.Tak honem do výkupu pro kůži a můžete začít.

                          

 

 Autor článku: Helena Štusáková na fotografiích pes Anubis Bufumbiro